Práce s textilem zaujímá ve vyprávěném příběhu tvůrčí dílny svébytné postavení. Specifické textilní techniky pravidelně otevírají tvůrčí prostor, kde se mohou prolínat individuální rukopisy autorek, zkušenosti, pocity a vzpomínky s pamětí materiálů a otiskem technologických postupů. Jednotlivé techniky vystupují jako metafora našeho konání a prožívání minulosti nebo přítomnosti.
Jak vypadá vodní hladina jako zrcadlo života? Může být klidná, nehybná, zrcadlící, průzračná, stříbrná, divoká, rozvířená, nespoutaná nebo zpěněná... To bylo téma dvoudílného letního setkání pevně rámované modrou barevností, motivem soustředných kruhů, kapkami deště a starožitným bavlněným textilem. Specifické postupy barvení látek a vytváření rezervy podpořily individuální pojednání textilních ploch. Vyzkoušely jsme možnosti tradičního japonského barvení látek známé jako shibori (jap. stlačit, kroutit, stisknout), které spočívá ve vzorování textilu skládáním, kroucením či vázáním. Soustředily jsme se na vyvazování hrášků, kruhů, pavučin a dešťových kapek. Celý proces přípravy vzorování, barvení a rozvazování je vždy spojen s velkými očekáváními. Nabarvené vodní hladiny se staly imaginativním prostorem, který rozezněl příběhy spirálovitě vyšívaných nitek, fantaskních rostlin, písčitého pobřeží s lasturami, hvězdicemi a ježovkami nebo plavecké dráhy a mořského přístavu.
Součástí setkání byla i tvůrčí práce s textem evokujícím barvy, chutě a vlastnosti moře. Moc mě těší péče autorek o projekty, která překračuje časové hranice našich setkání. Jsem moc ráda za příběhy textilních výšivek, prostírání nebo drobných tapiserií, které se ke mně od autorek postupně dostávají. Do emailové pošty mi přicházejí i vzácné fotografické pohlednice s historií, která symbolicky uzavírá celé tvůrčí setkání Čeřit hladinu: nabarvené starožitné textilie ponořené do zpěněné vody Jaderského moře a jejich sušení na kamenitém břehu. Moc ti děkuji Věro!
-1.png)
